Dalekohledy, fotopast, noční vidění - www.optickysvet.cz › časté dotazy

časté dotazy

Mýty o dalekohledech

Mezi velmi rozšířenou chybu při výběru dalekohledu patři tvrzení, že čím větší je zvětšení dalekohledu, tím lépe. To není pravda. Zaprvé, u dalekohledu s větším zvětšením se zužuje zorné pole, a proto dalekohledem vidíte omezený na šířku obraz. Zadruhé, při větším zvětšeni vice se projevuje nestabilita upevnění dalekohledu, a je těžší udržet obraz stabilní: obraz neustále se pohybuje a bude zdánlivě zdát nedoostřený, neboť lidské oko nestačí sledovat změny v obraze, nehledě na to, že takové pozorování je velmi únavné. Řešením je použití stativu nebo opery. Naopak, dalekohledy s menším zvětšením mají obraz širší a stabilnější, pozorování může být delší bez únavy očí. Obracenou stranou medaile je, že dalekohledem s malým zvětšením neuvidíme detaile na větší vzdálenost. Například potřebujeme-li prohlédnout ptáčka schovaného v listech stromu na vzdálenost 100m, dalekohled s malým zvětšením už nám nebude stačit a budeme vidět jen strom, nikoliv ptáčka. V tomto případě Vám bude užitečný dalekohled s velkým zvětšením.
Navíc si dejte pozor na průměr objektivu dalekohledu a ohledem na jeho zvětšení: například, dalekohledy 10x25 a 10x42 mají stejné zvětšení, ale v první dalekohled bude mít užší zorné pole a při stejných světelných podmínkách první dalekohled bude mít o dost tmavší obraz. Jeho použití za večerního šera je téměř nereálné.

Druhým omylem je, že čim má dalekohled větší zvětšení, tím by měl vice stát. Pravdou je, že cena dalekohledu nějak nesouvisí se zvětšením.

Třetí nejvíce rozšířenou chybou při volbě dalekohledu je tvrzení, že dalekohledy se stejným vstupním průměrem objektivu a stejným zvětšením (např. 10x50) při stejných pozorovacích podmínkách ukazují stejný obraz. Většina levných dalekohledu nemá antireflexní vrstvy nebo je má jen na viditelných plochách pro kupujícího, tj. na vstupní ploše objektivu a výstupní okuláru. Díky tomu dalekohled potlačuje prostupujícího světlo a obraz vytvořený dalekohledem je nekontrastní a tmavý. Potěšení od takového pozorování žádné. Nemluvíme zde o tom, že dalekohledy mají různou konstrukcí optické soustavy, různé složení použitého skla čoček a hranolů a tak různé geometrické a barevné vady obrazu.

Čtvrtým častým omylem je, že dalekohledy zoom (s proměnným zvětšením) jsou univerzální. Ano, jsou to modely, kterými komfortně pozorujete při malém a středním zvětšení, a v případě potřeby můžete obraz přiblížit a pak prohlednout jeho detail. Je to bezesporná výhoda. Nese to však i řadu minusu: zoom dalekohledy mají menší zorné pole než dalekohledy s konstantním zvětšením. Další nevýhodou je, že konstrukce dalekohledu je složitější, obsahuje více optických článků, což vede k větším světelným ztrátám.

Jsme připravení Vám pomocí vyhnout se chybám a vybrat opravdu dobrý dalekohled, který splní Vaše očekávání.---- zdroj:www.binox.cz

Péče o kontaktní čočky

Bez ohledu na to, jak jsou baleny, většina systémů péče o kontaktní čočky zahrnuje produkty pro šest různých funkcí. Některé systémy kombinují více těchto funkcí do jednoho produktu (roztoku). Zda jsou jednotlivé funkce zapotřebí závisí na způsobu nošení kontaktních čoček (plánovaná či neplánovaná výměna) a na Vašich očích. Váš aplikátor Vám poradí, který systém péče o kontaktní čočky je pro Vás nejvhodnější. Šest funkcí nutných pro péči o Vaše čočky jsou:
Dezinfekce - Likviduje formy mikroorganismů (bakterie, houby a viry) rostoucí na kontaktní čočce. Jsou dva hlavní způsoby dezinfekce: peroxid vodíku, který vyžaduje neutralizaci a tzv. chemické (all-in-one) roztoky, které se neutralizovat nemusí.
Denní čištění - Odstraňuje nečistoty, které volně přilnou k povrchu čočky. Pokud tyto nečistoty nejsou odstraněny, mohou způsobit nositeli potíže či zabránit dezinfekčnímu roztoku, aby efektivně zlikvidoval škodlivé bakterie.
Oplachování a uchovávání - Pro tuto funkci je potřeba fyziologický roztok. Mnoho systémů tuto funkci kombinuje s dezinfekčním roztokem (all-in-one). Fyziologické roztoky obecně neobsahují žádná dezinfekční činidla, proto jsou-li používány pro uchování čoček, je nutné čočky před nasazením dezinfikovat.
Zvlhčovací kapky se používají při nedostatku slzného filmu, např. v suchém prostředí.
Proteinové čištění se provádí buď pomocí enzymatických tablet jedenkrát týdně, nebo univerzálním roztokem (all-in-one). Z povrchu kontaktní čočky se odstraňují proteinová depozita, která jsou živnou půdou pro mikroorganismy. Enzymatické čištění není obecně vyžadováno při plánované výměně kontaktních čoček, kde jsou čočky nahrazeny dříve než depozita mohou způsobit problémy.
Neutralizace je nutná pouze v případě používání peroxidového roztoku. Peroxid je vůči oku velmi agresivní a může jej podráždit. Při neutralizaci se štěpí peroxid vodíku na vodu a kyslík, které jsou pro oko neškodné. Neutralizace se může provádět pomocí roztoku či různých forem katalyzátorů.

Koupání v kontaktních čočkách se řídí určitými pravidly:

1) Nejlépe do vody berte kontaktní čočky jednodenní, které po koupání vyhodíte.

2) Pokud se přeci jen koupete s kontaktními čočkami na delší plánovanou výměnu, tak po každém vykoupání kontaktní čočky vyjměte a očistěte v roztoku k čištění vhodnému. K čištění kontaktních čoček bychom doporučili ReNu MultiPlus, terý si po vyjmutí kontaktní čočky můžete přikápnout i do oka jakožto desinfekci. Na dlouhodobější efektivní čištění kontaktních čoček potom doporučujeme AOSEPT. U AOSEPTU se ovšem striktně požaduje dodržovat očistný postup popsaný v návodu a v žádném případě si jej nepřikapávejte do oka přímo! Jedná se totiž o peroxid vodíku, který perfektně desinfikuje, ovšem bez neutralizace nesnesitelně pálí!

3) Nejlépe vždy používejte plavecké brýle. Je to z toho důvodu, aby se Vám jednak čočky nevyplavily z očí a za druhé abyste si tak snadno nezanesli infekci pod kontaktní čočku. Mimochodem plavecké brýle se dělají také dioptrické.

4) Vše je zde popisováno z toho důvodu, že ve vodě můžete dostat pod kontaktní čočku bakterii tzv. akantaméby, která dokáže způsobit na oku až úplnou slepotu. Proto je dobré dodržovat výše popsaná pravidla. Akantaméba má krásně živnou půdu pod kontaktní čočkou se kterou se koupete a nejlépe pro ní v ní ještě přespíte. Žije ve vodě a na oku bez kontaktní čočky se jen tak neuchytí. Jiné to ovšem je s okem na kterém je kontaktrní čočka.

Nechtěli jsme Vás tímto vyplašit, ale rádi bychom, abyste si všichni uvědomovali, že kontaktní čočky jsou sice snadnou a cenově dostupnou volbou pohodlné korekce Vašeho zraku, ale řídí se celkem přísnými pravidly, která jsou nezbytně nutná dodržovat, abyste byli všichni maximálně spokojeni s Vašimi kontaktními čočkami. Proto v případě dodržování výše popsaných rad, se nemáte čeho bát. Ona i tato infekce je velmi vzácná, ale pozor, existuje a může postihnout kohokoliv kdo jí dá šanci! Proto se nebojte v kontaktních čočkách koupat, ale preventivně se řiďte pokyny, které koupání v kontaktních čočkách činí maximálně bezpečné.

Druhy kontaktních čoček dle:

1. Periody výměny - Periodou výměny je chápána doba, během které nositel kontaktní čočky používá a poté je vyhodí. Během této doby jsou nošeny přes den a na noc jsou vyndávány. Podle tohoto kritéria jsou kontaktní čočky děleny na jednodenní (jednorázové) kontaktní čočky, kontaktní čočky pro plánovanou výměnu a konvenční kontaktní čočky.
2. Doby nošení - Kontaktní čočky můžete používat pro denní nošení (max. 18 hodin denně), pro prodloužené nošení (až 7 dní nepřetržitě) či kontinuální nošení (až 30 dní nepřetržitě).
3. Typu korekce - Kontaktní čočky mohou kromě krátkozrakosti a dalekozrakosti korigovat i astigmatismus nebo presbyopii. Podle toho dělíme kontaktní čočky na sférické, torické, bifokální a multifokální.
4. Zabarvení - Kontaktní čočky lze používat nejenom pro korekci zraku, ale i pro změnu či přizpůsobení barvy očí. Z tohoto hlediska dělíme kontaktní čočky na čiré, barevné krycí, barevné zvýrazňovací a "obrázkové" kontaktní čočky.
5. Materiálu - Kontaktní čočky jsou optické pomůcky, které napravují refrakční vady oka. Jsou vyráběny z různých druhů materiálů (plastů). Podle tohoto materiálu se dělí na dvě základní skupiny: měkké kontaktní čočky a RGP (pevné plynopropustné kontaktní čočky).

Rozhodli jste se koupit svůj první astronomický dalekohled?

Co můžete vidět astronomickým dalekohledem? Na noční obloze jsou miliardy viditelných objektů, ale všichni mají velmi odlišné vlastnosti. Seznam objektů je obrovský a ale můžeme ho rozdělit do několika skupin:

1. Objekty naší sluneční soustavy: Slunce, Měsíc a planety;
2. Objekty hlubokého vesmíru, takzvané „Deep Sky": galaxie, hvězdokupy, Mléčná dráha , a další objekty;
3. Pokud budete používat astodalekohled ne jenom k jeho primárnímu účelu pozorování noční oblohy je možné dalekohledem pozorovat vzdálené objekty na povrchu Země.

Mnozí začínající amatéři žijí ve městech. Vzhledem k přítomnosti rušivého nočního osvětleni ve městě nelze sledovat „Deep Sky" objekty. Proto ve městě se dá pozorování například Slunce, Měsíc a za lepších podmínek i planety. Nejvhodnějším nástrojem pro tento účel je malý 70 mm-90 mm refraktor, který Vám umožní získat maximální kontrast obrazu pro pozorování detailu na povrchu planety (na Měsíci a Sluncí to není tak zásadní, jako je tomu u menších objektů). Malý 70 mm refraktor může se stát vašim dobrým pomocníkem při studiu měsíční krajiny nebo skvrn na Slunci. K tomuto účelu je vhodný i reflektor, ale musí mit větší průměr než refraktor, minimálně 114mm, ještě lib 130mm. Je třeba mít na paměti, že čím větší je průměr objektivu dalekohledu, tím více světla dalekohledem prohází a má to vliv jak na kvalitu obrazu tak i na počet objektů které uvidíte. Až s astronomickými pozorování se seznámíte a začne Vás to bavit tak si určitě budete uvažovat o koupě většího dalekohledu s robustnější montáži.

Jestli odcestujete s dalekohledem na chatu nebo kamkoliv kde není rušivé osvětleni, začnou před vámi objevovat nekonečné krásy hlubokého vesmíru. Brzo zjistíte, že objektů na pozorování je strašně moc a většinou jsou velmi nevýrazné, a tak čím větší průměr dalekohledu budete mít, tím více toho uvidíte. Nejlepší volbou pro vás se stane reflektor, protože na rozdíl od refraktoru, může mít průměr hlavního zrcadla 300 mm i více a jeho pořizovací cena je nižší.
Zkušení astronomové říkají: "Deep Sky začíná od 254 mm." Samozřejmě, tak obrovský dalekohled nechává nezapomenutelný dojem na první pohled do okuláru, ale doporučovat tento přístroj jako první dalekohled je příliš ukvapené.
Stručně zmíníme, že existují i jiné typy dalekohledů: Maksutov-Cassegrain, Schmidt-Cassegrain, apod. Jsou to dobré přístroje, ale doporučit je jako první astrodalekohled nemůžeme už proto, že mají daleko výší pořizovací cenu.

Samostatně, je třeba zmínit velmi často kladenou začátečníkem otázku: "Jaké zvětšení je možné získat u dalekohledu?" Mnozí se domnívají, že si mohou koupit jednoduchý dalekohled se zvětšením 1000 krát a zkoumat osídlení na Marsu. Chyba!
Není obtížné si vypočítat užitečné zvětšení dalekohledu: musíte průměr objektivu v milimetrech vynásobit koeficientem 1,4. U takového dalekohledu obraz ještě bude mít zaručeně dobrou kvalitu. Existuje také absolutní limit zvětšení což je průměr objektivu v milimetrech krát 2. Obecně platí, že další zvyšování zvětšení nebude přidávat nové detaily v obraze a jeho kvalita se bude jen zhoršovat.
Například: pokud se rozhodnete koupit 90 mm refraktor, výsledky výpočtů jsou:
90 x 1,4 = 126 x (zaručeně dobrá kvalita obrazu)
90 x 2 = 180 krát (absolutní limit zvětšení )
Jak je vidět, 1000 krát sice docílíte ale k tomu potřebujete dalekohled o průměrů objektivu min. 0,5m, ještě lib 0,75m.
Kromě toho existuje takzvaný atmosférický limit. Zpravidla platí, že atmosféra nedovoluje mít kvalitní obraz při zvetšení více než 250 krát, někdy však ještě méně.

Existuje i další omezení - clonové číslo, někdo to označuje jako světelnost dalekohledu ( např. F/10). Co to znamená? Říká nám jak se vztahují ohnisková vzdálenost a vstupní průměr dalekohledu. Obecně dalekohled f/4 bude dvakrát světelnější než dalekohled f/6.
- f/4 až f/6 - je to světelný dalekohledy. Umožní Vám pozorovat objekty hlubokého vesmíru na menším zvětšení;
- f/7 až f/9 - je to více či méně univerzální dalekohled.
- f/10 až f/15 - je ideální planetární teleskop, který je schopen dat kvalitní obraz při velkém zvětšení.
Pozor, je to pouze doporučení!

Další, na co máme dát pozor je montáž daleko hledu. Existuje několik druhů montáži:

1. Azimutální montáž (?Z). Nejjednodušší a nejlevnější možnost. Dalekohledem lze pohybovat horizontálně a vertikálně. Je omezená pro astronomická pozorování, ale výborně se hodí na pozemní pozorování ještě lib když obsahuje jemné pohyby.

2. Paralaktická montáž (EQ). Je poněkud složitější montáž, ale umožní sledovat pohyb tělesa na obloze rotace jedné osy (ne automaticky, ale pomoci lanka). Na rozdíl od azimutální, rovníková montáž je větší, těžší a potřebuje nějaký čas na instalovaní a zaměření. Nicméně, budete mít komfortní pozorování. Kromě toho rovníková montáž může být vybavená motorky a dálkovým ovládáním.

3. Go-To montáž. Aniž bychom zacházeli do detailů, je třeba podotknout, že je to velmi komfortní prvek, kde stačí vybrat požadovaný objekt a stisknout tlačítko a dalekohled sám zaměří se na vybraný objekt a bude ho samostatně sledovat. Ale ty náklady...

4. Montáž DOBSON používá se hlavně pro velké reflektory. Je levná a velmi pohodlná. Nepotřebuje instalaci. Například, zkuste si představit, kolik bude stát rovníková montáž určená pro 300mm reflektor. Hodně. Takže montáž Dobson - vynikající řešení této situace.

Teď zkusme si vybrat, který dalekohled pro Vás bude nejvhodnějším:

První dalekohled: pro první dalekohled lze doporučit 70-90 mm refraktor, reflektor (Newton) 110-130 mm nebo 90-100 mm Maksutov-Cassegrain.

Teleskop pro dítě: děti obvykle méně náročné, než dospělé. Levný 70-80 mm refraktor pomůže aby vaše dítě mělo první nezapomenutelnou procházku hvězdnou oblohou.

Planetární pozorování: pro studie planet se nejlépe hodí 120-150 mm refraktor. Těmto přístrojům chybí centrální stínění, a proto dávají světlý kontrastní obraz. O něco dražší ale mnohém lepši jsou refraktory s označením ED kde je použito nizkodisperzní sklo eliminující barevnou vadu.

Pozorování vzdálených vesmírných objektů: nejvhodnějšími dalekohledem pro pozorování slabých galaxií, mlhovin a uskupení jsou 200-250 mm reflektory na rovníkové montáže nebo na montáží Dobson.

Univerzální dalekohled: v této kategorii bychom doporučili jako optimální volbu 100-120 mm refraktor, reflektor 130-150 mm nebo 127 mm Maksutov-Cassegrain.

Kompaktní dalekohled: dalekohledy, postavené na optickém systému Maksutova-Cassegrain jsou dostatečně lehké a kompaktní pro bezproblémovou přepravu na místo pozorování.

Teleskop pro astronomické fotografováni: Pro natáčení vesmírných objektů s dlouhou exposici budete potřebovat stabilní paralaktickou montáž s motorovým pohonem pro dvě osy.

Teleskop pro pozemní pozorování: Za účelem sledování terénu se nejlépe hodí krátkoohniskový refraktor nebo dalekohled Maksutov-Cassegrain vybavený hranolem (poskytuje přímý obraz) a instalovaný na azimutální montáži.

Na závěr Vám popřejeme čisté nebe a hvězdnou noc!